Před pěti lety jsem napsal tuto humornou vzpomínku na mé seznámení se skvělým člověkem, pilotem a letitým kolegou Vláďou Peroutkou. Tak se pojďte společně zavzpomínat:

Od začátku říkám (a hlavně: píšu), že nejhorší jsou zběsilá a přehnaná rychlá řešení, ze kterých nemůže vyvstat nic dobrého. Někdy je lepší si v klidu počkat až se věci uklidní. Občas to sice vyvolává nějakou tu škodu, ale téměř vždy v součtu menší, než narychlo vymýšlené postupy a nevyzkoušená řešení.

Kdo jste někdy něco organizoval alespoň pro 100 lidí tak víte, co je to za práci. Vše vyběhat, vše zařídit, vše kontrolovat, urgovat, urychlovat, nechat předělávat, vracet faktury k předělání, honit lidi do práce atd. atd. Sám mám letité zkušenosti s organizací akcí pro desítky tisíc lidí. A když takové akce děláte v době, jaké si rok a půl...

Některá pravidla a zákony, které jsou zákonodárci (naši i ti v Bruselu) schopni vyprodukovat, musí dát opravdu pěknou fušku vymyslet ...

Každý stoupá po služebním žebříčku tak dlouho, až se dostane na místo, které není schopen zastávat. A nebo se také říká: když přijde sláva - odejde rozum. To jsou dvě úsloví, které přesně popisují určitý typ sebestředných lidí, kteří si o sobě myslí, že čím jsou výše, tím více jim bude automaticky tolerováno.

Bohužel se celá ta Covidová hysterie posouvá přesně podle scénáře, který jsem již dříve popsal, tedy diskriminací neočkovaných a zvýhodňováním očkovaných.

Uvádím, že dnešní glosa vychází z knihy Zmrdi, vohnouti a my, která opravdu existuje, vyšla v papírové podobě a je ji možné zakoupit v mnoha obchodech. Doporučuji si ji přečíst.

V každém politickém režimu existují základní tři skupiny lidí, díky kterým režim přežívá.

Asi znáte tuto supliku z legendárního pořadu Československé televize s Janem Werichem a Vladimírem Škutinou. Dlouhá léta jsem netušil, jaký je původ té zdánlivě nesmyslné věty. Jan Werich jako malý kluk jezdil za svým strýcem na Šumavu. Každý rok pak s prvními jarními paprsky přijížděl forman do vesnice s fůrou vápna. Lidé vycházeli ze svých domků...

Stojíme na prahu světa, ve kterém se rozdělíme na ty správné Evropany a na ty druhé.

Retro letí již několik sezón. V módě a designu bych to pochopil. Nechápu, že začne retro letět také ve vývoji našeho státu.

To napsal český spisovatel a výtvarník Josef Váchal v roce 1916. Svět se do řiti řítí opět po 104 letech. A řítí se tam proto, protože jsme podlehli hysterii zvané Covid. Slyšel jsem nedávno takovou anekdotu, která krásně tuto hysterii ukazuje:

Letectví mám rád kromě jiného i proto, že v něm panuje maximální pořádek, vysoká profesionalita, platí léta ověřené předpisy, provádí se dvojí kontrola a nevede se diskuse o dodržování předpisů. I když samozřejmě jednotlivé výjimky existují, ale dotyční "experti" se již většinou zabili...

Žádný politik neodmítne jakoukoliv příležitost, aby se pochválil, sdělil národu jak je skvělý, co všechno dobře dělá a proto bychom ho všichni měli obdivovat!

Vzpomínka na letce a aviatika Karla Poubu, R.I.P.

Před zavedením "sofistikovaných" daňových systémů kdysi platil jednoduchý daňový systém: desátek. Vinař dal vládci desátý sud vína, rolník z metráku pšenice odvedl 10 kilogramů vládci a podobně.

Jeden kamarád říká, že by v Listině lidských práv mělo být zakotveno ještě jedno právo - právo na ranní naštvanost, když vás někdo vzbudí příliš brzo!

Žijeme v podivné době. V době, kdy přestávají platit pravidla. Respektive nepřestávají platit pravidla, ale přestávají se dodržovat. Co je nejhorší, přestávají je dodržovat nejvyšší představitelé našeho státu. Ti na které je nejvíce vidět a kteří jsou vzorem pro druhé. Nebo by vzorem být měli.

Asi to sami znáte: jsou boje, ze kterých nemůžete odejít jako vítěz. Buď odejdete jako poražený, nebo jako ještě více poražený. Nejlepší je se do takových situací vůbec nedostávat, ale to kolikrát ani nezáleží na nás. Život a osud občas takové situace přináší.

Byli jsme velcí. Byli jsme rychlí. Ničeho jsme se nebáli.

Vážený pane premiére. Před časem mě zaujala Vaše vize, že by se Česko mohlo stát druhým Švýcarskem. Švýcarsko je krásná a čistá země, kde vládne řád a pořádek. Švýcaři dodržují zákony a předpisy a také si udržují svou zemi čistou, protože mají smysl pro pořádek.
Nevím, jak u Vás v Průhonicích, možná tam by to šlo. To...

Jestli dělám něco opravdu nerad, tak to, že zásadně neobtěžuji druhé a nežádám je o pomoc s věcmi, které si snadno můžu udělat sám! Mám jednoho kamaráda, který by mohl být přímo učebnicovou názornou pomůckou, jak s čímkoliv obtěžovat druhé: "Helé, nemoh' bys' zavolat Frantovi? Já od něj něco potřebuju! Já ti vysvětlím, vo co de - abys to pochopil...

"Léto bylo letos horké, ale nikoliv suché. Stav dobytka oproti loňskému roku nezměněn. Méně krav, zato více volů.", uvádí liptákovská kronika z léta 1902. Proč zrovna tento rok a proč zrovna Liptákov? Přijde mi, že letošní léto má s tím liptákovským v roce 1902 mnoho společného. Také se vlastně nic důležitého nepřihodilo. Do loňska jsme si úspěšně...

Máme tu léto a s létem asi nejoblíbenější část celého roku - prázdniny a dovolené. Těžko asi najít někoho, kdo by necestoval rád. Někdo má raději válení u vody, jiní dávají přednost aktivnímu trávení volného času. Já osobně mám rád od obojího napůl. Příjemné nicnedělání vydržím tak dva - tři dny a už přemýšlím, co by se dalo u nás...