Volební právo nepatří všem!

Přijde Vám, že chodit k volbám nemá cenu? Že to zase dopadne blbě, stejně jako minule? Připadá Vám, že tam "nahoře" je to pořád stejné a žádná změna k lepšímu se nekoná? A zkusili jste se zamyslet nad tím, zda právě volební systém může být onou pomyslnou hlavou, od které pak smrdí celá ryba?

Pojďme se podívat, jak by dopadlo "demokratické" řízení rodiny podle stejného rozhodovacího klíče, jakým rozhodujeme o hospodaření státu:

Představte si klasickou rodinu. Táta, máma a tři děti. Rodiče chodí do práce, aby vydělali peníze (budeme jim proto říkat plátci). Ti platí hypotéku, energie, splátky na auto, živí a šatí své děti. Snaží se udržet vyrovnaný rodinný rozpočet.

Dětem budeme říkat konzumenti. Konzumenti konzumují peníze, které plátci rodině svou prací zajišťují. Jednoho dne se konzumenti rozhodnou, že chtějí poslední modelu iPhonu. Jeden za 32 tisíc. Tři za skoro 100 tisíc. Požadavek samozřejmě narazí na odpor plátců, kteří zajišťují financování konzumentů, protože na to naše rodina nemá dost peněz. Protože je však rodina "demokratická", svolá se rodinná rada. Hlasování dopadá následovně: konzumenti tři hlasy pro nákup, plátci dva hlasy proti. Hlasování tak vůbec nereflektuje, kde na to plátci vezmou, a tak rodina pořizuje tři iPhony za 100 tisíc. Plátci si berou spotřebitelský úvěr a platí splátky a úroky za něco, co nechtěli, na co neměli a co nebyli schopni přehlasovat. Otázkou je, co budou dělat s dluhy konzumenti, až plátci (jejich rodiče) jednou odejdou...

Přijde Vám to uhozené? Ano, je to uhozené. Takhle to snad v rodině nikdo nedělá. Tak ale proč to tak děláme při volbách, kde rozhodujeme o hospodaření státu? Proč ti, kteří jsou čistými konzumenty a nepřispívají do rodinného rozpočtu hlasují (a přehlasují) o utrácení peněz, které nevydělávají?

Kdysi jsem četl, že v dobách starověkého Říma měli volební právo jen lidé majetní. To z důvodu, že prokázali schopnost hospodařit tak, že uměli nabýt majetek. Anebo jej umět udržet ve vlastnictví a neprohýřit jej. Proč by vstupenkou do volební místnosti v dnešních dobách nemohlo být potvrzení z finančního úřadu, že platím daň z příjmu? Nikomu neupírám to, že je v situaci, kdy je čistým konzumentem. To nemusí být nic špatného. Nemůže ale rozhodovat o hospodaření a tím o svých příspěvcích.

Přijde vám poslední odstavec jako "uhozený"? Tak si přečtěte znova ten o té demokratické rodině. Co na to totiž jednou řeknou noví plátci, až převezmou dluhy po těch našich iPhonech? Jásat jistě nebudou!