NÁZORY


Znáte hru na tichou poštu? Já myslím, že určitě. V roce 2018 jsem zveřejnil v našeLitoměřicko24 sloupek, ve kterém na humorném příkladu zjistíte, že nelze věřit všemu, co lidé říkají. Prostě princip tiché pošty není jen dětská hra, ale děje se stále. Někdy přirozeně, někdy i záměrně:

Přepis mého veřejného vystoupení k zastupitelům města Litoměřice před schválením všech bodů, kterými se završila záchrana Zahrady Čech fatálně postižené vládními opatřeními:

Blížíce se frustraci až apatii, a z posledních sil a schopen ještě komentáře katastrofální situace mezilidských vztahů, které promítají chování politické garnituty, vidím světlo na konci tunelu tragédie porevolučního vývoje a vlády lůzy. Žumpa, ve které jsme se ocitli, snad již narazila na své dno.

Kdysi mi vyprávěl jeden kamarád, co dlouhodobě pobýval v Americe, že když v pátek něco "šlohnete" v samoobsluze a chytí vás, putujete do takové studené cimry. Soudce, který tyto věci řeší, totiž pracuje od pondělí do pátku. V pondělí vás tedy předvedou s dalšími výtečníky před soudce, je vás takových dejme tomu deset. Soudce nejprve dotazem zjistí,...

Vrtěti psem

18.04.2021

"Proč pes vrtí ocasem? Protože kdyby byl ocas chytřejší než pes, tak vrtí psem!"

The End

06.04.2021

Všimli jste si někdy, že historické události, jako jsou pády režimů a vlád přicházejí ve stejný časový okamžik? Nejsem sice historik, už sice něco pamatuju, ale pamětník také ještě nejsem. Kam mi ale paměť sahá, tak: československý lid se na odpor fašismu nepostavil na začátku jeho nástupu. Bylo to naopak, na začátku nástupu režimů přichází...

Z profesního leteckého života jsem si odnesl do běžného života několik věcí, které se týkají dodržování předpisů, kritického zhodnocení doporučených postupů a uvědomění si následků svého rozhodnutí.

Existuje takové jednoduché pravidlo, podle kterého moudrý člověk pozná, že něco dělá "blbě". To je, když už mu několikátý člověk říká, že nemá pravdu a nebo že to co dělá, dělá špatně. Moudrý člověk se v tu chvíli zastaví, zamyslí se sám nad sebou a řekne si, zda náhodou všichni nemají pravdu? Protože je přece divné, že by se všichni pletli....

Vyprávěl mi jeden řidič autobusu, jak mu nastupovala jedna šarmantní postarší dáma předními dveřmi do vozu, mávala občankou a s milým úsměvem radostně pravila: "Dneska už jedu zadarmo!". Načež ten řidič se na ní také velmi mile a přátelsky usmál a odvětil: "Nikoliv, milostivá. Dneska to za Vás platí někdo jiný!".

Zběsilost opatření opravdu nebere konce. Když už vypadne nějaké rozumné, tak se na něj zase kašle. Není se však čemu divit, že pravidla neplatí, neb je nejvyšší papaláši sami nedodržují (a nemluvím tak ani moc o nočních pijatikách - pardon: pracovních cestách, ale třeba o dodržování zákonů a Ústavy). Také konečně zavedené systémy (PES) se mění...

Občas, když někam jedu autem, beru s sebou kamaráda, aby cesta rychleji ubíhala. Protože mi už není osmnáct, jezdím již tak nějak normálně. To znamená že polovina řidičů mě již předjíždí. Naposledy jsme si takhle jeli po rovném úseku, na tempomatu 80. Za mnou se objevila oktávka, dojela nás, "vyhodila" blinkr a bezpečně nás předjela. Tedy musela...

U aerolinek létala jedna šéf-stevardka. Byla to taková zmatkářka, chvilku hop, chvilku trop. Za normálních situací byla fajn, jakmile však došlo k nějaké mimořádné situaci vymýšlela neuvěřitelné věci. Při jednom letu došlo na letadle ke špatné indikaci jednoho sytému a tak posádka měla přejít do "nouzového režimu" a dále postupovat podle...